Soukromé školky Praha západ Jíloviště

je i na ně Ze si myslím, že jim yůbec neuškodí, že ta paní ředitelka je taková, že trošku po nich šlape, a trošku po nich něco chce Jiné naopak preferovaly hodnější učitelku, jako to dělala Barbora ta paní ředitelka, určitě je hodnější. Protože ta druhá je holka, mě přijde, že je taková přísnější, ráznejší, protože já tam na ni třeba čekám na oběd, než půjde ze školky domů, tak slyším, jak křičí, nebo křičí, spíš je taková ráznejší, kdežto ředitelka je tišší, no Domnívám se, že to, jak matky vnímají přístup školka soukromá Jílovištěm učitelky zda je na děti příliš přísná, či naopak, by mohlo souviset s preferencí výchovného stylu v rodině. Dana, které rázný přístup učitelky vyhovuje, ve výchově preferuje samostatnost. Její dcera je rázná a s odloučením od matky nikdy nemá problém. Barbora soukromou školku Jíloviště naopak svoji dceru charakterizovala slovem mamánek, a označila ji jako mazlivou. Lze tedy předpokládat, že výchovný styl těchto dvou matek je Praha 16 velmi odlišný. Matky pravděpodobně očekávají, že dítě bude v mateřské škole vychováváno podobným způsobem, jako v rodině. To je potom důvodem, proč jedna matka je s přísnou učitelkou spokojená a druhá ne. Dle mého názoru by učitelka měla být hodná i přísná resp. důsledná zároveň. Vzhledem k vysokému počtu dětí a obrovské zodpovědnosti učitelky není divu, že hranice ve třídě jsou těsné a že Lahovičky se učitelka matkám může zdát až příliš přísná. Mezi dalšími často se vyskytujícími charakteristikami učitelek se objevovala

zkušenost Cecílie říkám, ony jsou strašně fajn a tam ty zkušenosti opravdu jsou a vstřícnost Anna ona je taková hodně i vstřícná, a i soukromé školky Jíloviště do teď, jako. Odpoutat pozornost Chování učitelek matky hodnotili převážně kladně, problémy s nimi matky většinou neměly. Strategie Praha 12 učitelek se projevovaly ve dvou podobách ve vztahu k dítěti, a ve vztahu k matce. Nej častější strategie, které matky u učitelek pozorovaly Barrandov ve vztahu k dítěti, bylo zabavení dítěte i hned po vstupu do třídy a tím odpoutání jeho pozornosti od odchodu matky. Učitelky s dítětem

Jíloviště soukromými školkami

komunikovaly, nebo jej přímo zaměstnaly určitou činností. Eliška hned je odváděla k nějaké činnosti, jakže za minuty byl klid, jakože tam nebylo slyšet, že by někdo brečel. S tím souviselo i pochování dítěte a utěšování, které bylo potřeba během silných emočních reakcí. Následně byly děti opět odvedeny k činnosti a zabaveny. Gabriela co mi přišlo jako výbornej krok, že třeba paní učitelka tam ty soukromé školky Jíloviště děti chovala, dokud nepřestaly úplně brečet Obě tyto strategie byly matkami popisovány jako velmi spolehlivé a svůj cíl aby dítě přestalo plakat a myslet na matku splnily. Díky tomu dítě většinou plakalo jen krátce. Domnívám se, že tyto postupy využívá většina učitelek mateřských škol. Matky se o nich velmi často zmiňovaly a i já sama je ve své praxi využívám. Ve většině případů totiž dítě chvíli po odchodu matky plakat přestane. O tom jsem mluvila již v jedné z předchozích kapitol v souvislosti s prožíváním a chováním dítěte. Pohlazení maminky Jak jsem uvedla, vliv učitelek na adaptační proces nespočíval pouze v působení na dítě. Pozitivní efekt mělo působení