Soukromé školky Praha 9 Kolbenova

což bylo také z části podkladem pro následný rozhovor viz výše. Pozorování uskutečněná přímo v mateřské škole probíhala nesystematicky od října do dubna a to průměrně čtyřikrát do měsíce přičemž jedna návštěva trvala přibližně tři hodiny. O všech informacích, které mi připadaly zajímavé nebo důležité pro mou práci, jsem si dělala poznámky. Pozorování mi umožnilo učitelky lépe poznat, udělat si představu o vztazích mezi nimi a také o prostředí, v jakém pracují. Ředitelka Míša mi v počátcích mého výzkumného šetření umožnila nahlédnout a zanalyzovat dokumentaci mateřské školy. Zejména šlo o plány personálního rozvoje a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, školní a třídní vzdělávací programy, osobní složky pedagogických pracovníků a nabídky některých soukromé školce Kolbenově poskytovatelů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které jí tito poskytovatelé zasílají do e mailové schránky. Zároveň mě Kolbenova ředitelka Míša také seznámila s rozpočtovou politikou mateřské školy. Studium dokumentace mi umožnilo poznat kontext, prostředí a chod Kolbenově soukromých školkách mateřské školy. Dalo mi možnost lépe respondentky poznat a poskytlo i množství podkladů pro vedení rozhovorů. Analýza dat K analýze Klíčov přepsaných rozhovorů jsem využila otevřeného kódování. Všechny rozhovory jsem analyzovala ručně, tedy jsem nevyužívala softwarové analýzy. Rozdělila jsem text na jednotlivé významové celky, někdy šlo jen o několik málo slov, jindy až o několik vět. Tyto celky jsem pak

pojmenovávala pomocí kódů, tedy takovým typem označení slovem, frází který vystihuje obsah celků Lee, Fielding in Švaříček, Šeďová a kol., Kódování jsem se snažila provádět v co nejkratší době po té, co byly rozhovory realizovány a následně přepsány. Všechny nově Vysočanská okódované rozhovory jsem srovnávala s těmi již dříve okódovanými a průběžně mezi nimi hledala styčné body. Jednotlivé kódy jsem dle jejich vypovídající hodnoty sdružovala do kategorií, mezi nimiž jsem hledala vztahy a vazby. Z takto vzájemně provázaných kategorií vznikl soukromou školkou Kolbenovou systém, jež vytvořil analytický příběh. Kategorií vzniklo sedm Vnější tlaky, Kolektivní vize směřování školy, Učitelka jako jednotlivec tuto kategorii tvoří dvě podkategorie Individuální smysl práce a Strategie uplatňovaná učitelkou, Vzdělávací potřeba, Jednání, Sdílení a formování podnětů ke změně a Změna praxe. Tyto kategorie včetně dvou podkategorií jsem uspořádala do obrazce, který ilustruje jejich provázanost. ANALÝZA A VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ V této kapitole se prostřednictvím analytického příběhu

soukromé školky Kolbenova

pokusím prezentovat výsledky výzkumného šetření, které jsem realizovala. Budu vycházet z obrazce vyplývajícího z analýzy získaných dat. soukromé školky Kolbenova Zjistila jsem, že vzdělávání učitelek mateřské školky vychází z kolektivní vize směřování školy, což je jistá všemi učitelkami sdílená představa o tom, jakým směrem se jejich mateřská školka má ubírat a o co má usilovat. Vedle této kolektivní vize směřování Českomoravská školy dává podnět ke vzdělávání ještě učitelka jako jednotlivec, přičemž je tento proces vzdělávání ovlivňován individuálním